Boxer
Země původu: Německo
Celkový vzhled psa: Boxer je středně velký, hladkosrstý, podsaditý pes krátké a kvadratické stavby těla a silných kostí. Jeho osvalení je suché, silně vyvinuté a plasticky vystupující. Jeho pohyb je živý, plný síly a ušlechtilosti. Boxer nesmí být nemotorný ani těžkopádný, nesmí být ani příliš lehký nebo chrtovitý.
Důležité proporce
a) Délka trupu odpovídá kohoutkové výšce, trup je kvadratický, tzn. vodorovná linie dotýkající se hřbetu tvoří s kolmicemi, jež se dotýkají ramenního kloubu a vrcholu sedací kosti, čtverec.
b) Hloubka hrudníku vůči kohoutkové výšce: hrudník dosahuje až k loktům. Hloubka hrudníku činí odpovídá polovině kohoutkové výšky.
c) Délka hřbetu nosu vůči délce hlavy: délka hřbetu nosu se má k délce temene jako 1:2 (měřeno od špičky čenichu až k vnitřnímu koutku oka respektive od vnitřního koutku oka až k týlnímu hrbolu).
HLAVA
Hlava propůjčuje boxerovi charakteristický výraz, musí být v dobrém poměru s tělem a nesmí být ani příliš lehká, ani příliš těžká. Tlama by měla být co nejširší a mohutná. Krása hlavy spočívá v harmonickém poměru velikosti tlamy a mozkovny.
Při pohledu z libovolné strany (zepředu, shora nebo ze strany) musí být tlama vždy v dobrém poměru s mozkovnou, tzn. nikdy nesmí být příliš malá. Hlava by měla být suchá, neměla by tedy vykazovat vrásky.
Při zvýšené pozornosti psa se však přirozeně tvoří vrásky na temeni hlavy. Vrásky probíhající od kořene nosu směrem dolů do obou stran jsou naznačeny vždy. Tmavá maska se omezuje na tlamu a musí se zřetelně lišit od barvy ostatních částí hlavy, aby výraz nepůsobil zasmušile.
Lebka: Mozkovna je pokud možno štíhlá a hranatá. Je lehce klenutá, není ani kulovitě zkrácená, ani plochá a příliš úzká, týl není příliš vysoký. Čelní rýha je jen slabě naznačená a zvláště mezi očima nesmí být příliš hluboká.
Nosní houba: Čenich je široký a černý, velmi lehce vyhrnutý; s velkými nosními otvory. Špička nosu je poněkud výš než kořen nosu.
Tlama: Tlama mohutně vyvinutá ve všech směrech v prostoru, není příliš špičatá, ani štíhlá, krátká nebo plochá. Její tvar ovlivňuje a) tvar čelistí; b) postavení špičáků a c) vlastnosti pysků. Špičáky musejí být postaveny co nejdále od sebe a musejí být dobré délky, díky čemuž je přední plocha tlamy široká, téměř kvadratická a se hřbetem nosu tvoří tupý úhel. Vpředu je okraj horního pysku na okraji dolního pysku. Nahoru zahnutá část dolní čelisti s dolním pyskem označovaná jako brada nesmí nápadně přečnívat horní pysk, ale nesmí se ani pod ním ztrácet, ale musí být při pohledu zepředu i zezadu dobře vyznačena. Tlama a řezáky dolní čelisti nesmějí být při zavřené tlamě vidět; při zavřené tlamě nesmí být vidět ani jazyk psa. Dělení mezi horními pysky je dobře patrné.
Pysky: Pysky dotvářejí tvar tlamy. Horní pysk je silný a masitý; dobře vyplňuje prostor vznikající díky větší délce dolní čelisti, přičemž je nesen dolními špičáky.
Čelisti / zuby: Dolní čelist lehce přesahuje horní čelist a je lehce zahnutá směrem nahoru. Boxer má předkus. Horní čelist dobře nasazená k mozkovně se směrem kupředu zužuje jen nepatrně. Chrup je silný a zdravý. Řezáky jsou řazeny pokud možno pravidelně v rovné linii, špičáky jsou postaveny široce a jsou dobré velikosti.
Líce: Líce odpovídají silné čelisti, aniž by však příliš výrazně vystupovaly. Přecházejí lehkým obloukem do čelisti.
Oči: Tmavé oči nejsou příliš malé, ani vystupující, ani příliš hluboko uložené. Výraz prozrazuje energii a inteligenci, nesmí být hrozivý ani pichlavý. Okraje víček musejí být tmavé.
Uši: Přiměřené velikosti, ponechány v přirozeném stavu; nasazeny na nejvyšším místě temene, v klidu přiléhají k lícím a - zvláště při vzbuzené pozornosti psa - spadají s výraznou vráskou kupředu.
KRK: Horní linie probíhá v elegantním oblouku od dobře vyznačeného týlu ke kohoutku. Měl by být značné délky, kulatý, silný, svalnatý a suchý.
TRUP
Kvadratický. Trup stojí na silných a rovných končetinách.
Kohoutek: Vyznačený.
Hřbet: Včetně bederní partie krátký, pevný, rovný, široký a silně osvalený.
Záď: Lehce sloněná, ploše klenutá a široká. Pánev dlouhá a zvláště u fen široká.
Hrudník: Hluboký, dosahuje k lokti. Hloubka hrudníku odpovídá polovině kohoutkové výšky. Dobře vyvinuté předhrudí. Žebra dobře klenutá, ale ne sudovitá, dosahující daleko dozadu.
Ocas: Nasazen spíše výš. Ocas ponechán v přirozené podobě.
KONČETINY
Hrudní končetiny: Hrudní končetiny jsou při pohledu zepředu rovné, paralelně postavené a jsou silných kostí.
Plece: Dlouhé a šikmé. Pevně spojené s hrudníkem; neměly by být příliš mohutně osvalené.
Nadloktí: Dlouhé a uložené v pravém úhlu s lopatkou.
Lokty: Nejsou příliš silně přitisknuté ke hrudníku, ani vybočené (odstávající).
Předloktí: Svisle postavené, dlouhé a se suchými svaly.
Přední nadprstí: Silné, dobře vyznačené, ale ne odulé.
Tlapy hrudních končetin: Malé, kulaté, uzavřené; polštářky silné a tvrdé.
Pánevní končetiny:Velmi silně osvalené, velmi svaly pevné a plasticky silně vystupující. Při pohledu zezadu jsou pánevní končetiny rovné.
Stehno:Dlouhé a široké. Úhel kyčelního kloubu a kolene pokud možno co nejméně tupý.
Koleno: Ve volném postoji by mělo dosahovat co nejdále kupředu tak, aby se dotýkalo svislice spuštěné z kyčelního hrbolu k zemi.
Bérce:Velmi svalnaté.
Hlezno:Silné, dobře vyznačené, ale ne odulé. Úhel činí zhruba 140 stupňů.
Tlapy pánevních končetin:Poněkud delší než přední tlapy, uzavřené; silné polštářky tlap se tvrdou kůží na polštářcích.
POHYB: Živý a plný síly a ušlechtilosti.
KŮŽE: Suchá, pružná, bez vrásek.
Vlastnosti srsti: Krátká, tvrdá, lesklá a dobře přiléhající.
Barva:Žlutá nebo žíhaná. Žlutá se vyskytuje v různých odstínech od světle žluté až po tmavou jelení červeň; nejkrásnější barva však je někde mezi těmito extrémy (červenožlutá). Černá maska. Žíhaná varianta má na žlutém podkladě (viz výše) tmavé nebo černé žíhání probíhající ve směru žeber. Základní barva a žíhání se musí od sebe navzájem jasně odlišovat. Bílé odznaky není třeba zcela zatracovat, mohou být dokonce opravdu přitažlivé.
VELIKOST: Měřeno od kohoutku přes lokty k zemi:
Psi: 57 až 63 cm
Feny: 53 až 59 cm
HMOTNOST
Psi: nad 30 kg (zhruba při kohoutkové výšce 60 cm)
Feny: nad 25 kg (zhruba při kohoutkové výšce 56 cm)
VADY: Každá odchylka od výše jmenovaných bodů musí být považována za vadu, jejíž hodnocení musí být v přesném poměru se stupněm odchylky.
Ostatní: Psi musejí mít dvě očividně normálně vyvinutá varlata, která se nacházejí zcela v šourku.